Latinský původ mého jména vitus značí živoucí, radostný, veselý, což předznamenává, že fotím zejména pro radost. Už mi bylo šedesát, proto jsem se nazval starým nadějným fotografem. 
Svět je barevný, a proto ho fotím barevně. Černá a bílá jsou také barvy, proto fotím i černobíle. Občas zkusím něco mezi.
Nerad sedím na mezi, raději jsem v horách. Jsem však schopen vyfotit i krajinu placatou.
Cestu do práce a z práce si zpříjemňuji focením Prahy. Zaměstnavatel mi to svým sídlem v centru ulehčuje. Mohu měnit trasy podle libosti hvězdicovitým způsobem.
Jednou jsem vyhrál kategorii Ostatní ve hvězdářské soutěži, ač na fotce žádné hvězdy nebyly. Z focení Prahy jsem si odnesl pár diplomů, mám je v šuplíku.
Mimo Prahu jezdím rád na kole. Ti za mnou si dávají větší odstup, protože vědí, že mohu kdykoliv prudce zabrzdit a začít fotit.
Krajinu občas doplním nějakou slečnou, které bývá v létě vedro, a tak mi nezbývá než ji vyfotit, jak je.
Ve své tvorbě střídám minimalistický a maximalistický přístup. Přijde mi líto, že můj foťák má milióny pixelů, a tak se minimálně několikrát ročně vynasnažím, aby maximální množství pixelů mohlo zazářit různými barvami.